तळ्याकाठी  

Posted by यशोधरा in

अशा एखाद्या तळ्याच्या काठी बसून राहावे, मला वाटते
जिथे शांतता स्वतःच निवारा शोधीत थकून आली असते

जळाआतला हिरवा गाळ निळ्याशी मिळून असतो काही
गळून पडत असताना पान मुळी सळसळ करीत नाही

सावल्यांना भरवीत कापरे जलवलये उठवून देत
उगीच उसळी मारुन मासळी, मधूनच वर नसते येत

पंख वाळवीत बदकांचा थवा वाळूत विसावा घेत असतो
दूर कोपर्‍यात एक बगळा ध्यानभंग होऊ देत नसतो

हृदयावरची विचारांची धूळ हळूहळू जिथे निवळत जाते,
अशा एखाद्या तळ्याच्या काठी बसून राहावे, मला वाटते!

-अनिल

This entry was posted on रविवार, ७ जून, २००९ at रविवार, जून ०७, २००९ and is filed under . You can follow any responses to this entry through the comments feed .

2 comments

अनामित  

Thank you Yashodhara,

I was in search of this poem from last many days. It was in our text book. Do you have the poem of Anil : 'Mala aavadate vat valanachi'? I am now waiting for it.
regards
Prashant Lele

८ जून, २००९ रोजी ११:३२ AM
अनामित  

Ashya changlya Kawita wachun kasa anand prapt hoto na?
Thanks for these Poems.
Zahir

२२ ऑगस्ट, २०१० रोजी २:३३ PM

टिप्पणी पोस्ट करा